Esmeralda

Balet Esmeralda byl prvně uveden 9. března 1844 v Her Majesty’s Theatre v Londýně v nastudování Julese Perrota. Hlavní roli tehdy tančila Carlotta Grisi a jednoho z jejích ctitelů, básníka Gringoira, Marius Petipa, který je autorem další choreografie, která se v roce 1886 dostává na scénu Mariinského divadla v Petrohradě. Inspirací pro vytvoření baletu se stal slavný román Viktora Huga Zvoník od Matky Boží (Notre Dame de Paris, 1831). Původní děj musel být upraven pro potřeby tance. V libretu Jules Perrot převedl příběh do pěti obrazů, některé postavy dostaly oproti původní předloze jiný charakter i závěr – happy end.

Děj se odehrává v Paříži období pozdního středověku, krásná cikánka Esmeralda se zamiluje do důstojníka Phoebuse, kterého zabíjí žárlivý a zákeřný kněz Frollo, z tohoto činu však nechává obvinit Esmeraldu. Když je vedena Esmeralda na popravu náhle přichází Phoebus, který, jak se ukazuje, byl pouze zraněn, uzdravil se a ukáže na skutečného viníka – Frolla. Toho shazuje Quasimodo z mostu (původně z věže Notre Dame).

Petipa vložil do třetího obrazu navíc pas de deux Fleur de Lys s Phoebusem, nazvané Diana a Acteon na hudbu Riccarda Driga. Balet koncipoval jako drama, ve kterém potlačil pantomimické momenty a dodal tanci dramatický účinek. Každá z postav má svůj charakter zachycený v tanečním projevu. Petipa vystavěl řadu krásných sólových variací, sborových tanců a duetů. Podle jeho dochovaných poznámek nastudovali balet v roce 2009 pro Velké divadlo Jurij Burlak a Vasilij Medvěděv.